Obsah

1.	Jak je to drahé?
2.	Jak se to shání?
3.	Proč je oddělení „Speciál“ dražší?
4.	Jste u nás nespokojení?

1. Jak je to drahé?

Toto je nejčastější dotaz našich hostů, kteří se velmi zajímají o ceny tanků a letadel. Níže naleznete odpověď a některé doplňující informace.

Letadlo je vyrobeno z lehkých slitin, tedy barevných kovů. Komu je letadlo na obtíž, což je většinou případ bývalých památníků či opraven letadel, snaží se ho zpeněžit za cenu této suroviny. Odečítá se přitom váha železa (oceli), např. hmotnost podvozkových noh, pancíře, apod. Kovošrot ještě odečítá cenu za rozřezání na přijatelnou míru do hutí a také cenu za práci na odstranění železa, případně čalounění, gumy, apod.

Takže pokud si půjdete koupit MIG-21 od toho, kdo ho chce dát do šrotu, zaplatíte asi 80 tisíc korun. Letoun totiž váží bez motoru kolem 4 tun a počítá se cena asi 20 Kč/kg. Každý, kdo si chtěl před šesti lety koupit letadlo, mohl využít této příležitosti.

V souvislosti s cenami přicházejí naši hosté s jednou dobrou úvahou. Ano, je úplně jedno, zda si chcete koupit letadlo (z barevných kovů) v celku, nebo Vám přivezou nákladní Tatru a vysypou na dvůr 4 tuny zlomků z letadla! V obou případech platíte 80 tisíc. Je to cena za surovinu. Přesto někteří naši návštěvníci považují tuto cenu za příliš vysokou. Těm říkáme: Dejte mi 1000 Kč, já Vám za ně dám 600, možná i 650! Už chápete?

Tank je ze železa, takže výkupní cena je 4 – 5 Kč za kilogram. Jen věž tanku váží asi 8 tun, takže při 5 Kč/kg byste za ni ve šrotu dostali 40 000. Když ale tank půjdete do šrotu koupit, počítají 11 – 12 Kč/kg, což pak dělá asi 90 000 Kč. My rádi tuto prodejní cenu šrotu zaplatíme. Větší problém je, kam se pro tank rozjet. Naše rada zní: Kupte si detektor, choďte po lesích a horách, třeba to „kápne“. Je to jistější než sázet Sportku.

2. Jak se to shání?

Odpověď na otázku, jak sháníme nové přírůstky do našeho muzea, je vlastně jednoduchá. Kdo sbírá traktory, objíždí zemědělská družstva, kdo sbírá lodě, objíždí přístavy. My objíždíme letiště, pomníky a letecké opravny. Část naší sbírky je od jiných sběratelů či muzeí.

3. Proč je oddělení „Speciál“ dražší?

Na to můžete přijít sami: v oddělení Speciál vidíte exponáty podle Vašeho přání, s patřičným výkladem. Namísto využití služeb najatého průvodce (či průvodkyně) provádíme hosty sami. Platíte tedy za dokonalou znalost exponátů (jejich historie, ceny a dopravy do našeho muzea) a taktéž i za náš čas strávený s Vámi. Jsme rádi, že většina návštěvníků oceňuje naše úsilí. Pozitivní ohlasy našich hostů nás naplňují energií a entusiasmem potřebným pro další vylepšování našeho muzea.

4. Jste u nás nespokojení?

Různé recenze na internetu o našem Air Parku svědčí o různých lidech. Od názoru „Skvělá výstava, všem doporučuji“, až po názor, že je tu vrakoviště, drahé vstupné, samé zákazy a že už sem nikdy ten člověk nepůjde. Napadlo Vás, že mimo nákupu techniky (často zubožené) jsme nakoupili mnoho panelů pod tanky? K velkým letadlům originální schody, podstavce na letadla nám také nikdo nevěnoval a veškeré opravy a nátěry provádíme sami. Už jen tento výčet (při počtu vystavených 70 kusů) u normálního člověka musí vzbudit údiv. Samozřejmě, jde o peníze, ale hlavně o práci!  Při našich začátcích nám kolega (šikovný člověk automechanik) řekl, že jestli z těch vraků letadel a tanků chceme udělat muzeum, že bychom museli žít 200 let! A už po 15 letech to vrakoviště začalo mít tvář muzea. To souviselo s vybudováním WC za 150 tisíc, nákupem velkého chladicího boxu na nápoje v letních vedrech, výrobou laviček a dalších zpestření prohlídky.

A pokud vidíte děti, jak se u nás honí a hrají si „na válku“, tak z toho nadšení nejsme! Už nám tu tito „divoši“ zničili 3 makety zbraní, které sloužily jako dekorace při focení u tanku. Víme, co se tu stalo úrazů a jaké nepříjemnosti z toho byly (a pokuty!). Protože nehodláme toto trpět, pak tedy rodiče napomínám, ať si děti krotí, nejsou na hřišti! A takoví pak napíší na internet, že jsem hrubián apod. Mohou si to zkusit oni! Proč asi zkrachoval v Nepomuku velký zábavní park?

(Odpovědi poskytl Karel Tarantík na základě 25letých zkušeností provozu sbírky Air Park Zruč.)